Stále hrozí riziko, že tendr na DVB-T skončí krachem
| Tisk
Stále ale panují obavy, že RRTV nakonec žádný projekt nevybere. S tímto názorem přišel na dnešním semináři internetového deníku Česká média v Českém Krumlově, kde se debatuje o financování digitální televize, radní Václav Žák. Ten patří mezi skupinu radních, kteří za stávající legislativní situace a po stanovisku Parlamenetu, aby RRTV nečinila nevratné kroky (jinými slovy, aby regulační orgán neuděloval digitální licenci), nesouhlasí s pokračujícím licenčním řízením.
"Současné složení Rady je v takovém stavu, že se ani nesežene podpora pro nějaký projekt. Aby mu licence byla udělena, je zapotřebí, aby pro něj hlasovalo nejméně devět radních ze třinácti. To se nepodaří," pronesl na konferenci Žák. RRTV navíc nedávno opustil Milan Jakobec. Demisi se prý chystají podat další dva členové.
Podle prezidenta Evropy 2 a Frekvence 1 Michela Fleischmanna jsou současné tahanice okolo spuštění DVB-T neseriózní. Právě francouzská mediální skupina Lagardere, kterou Fleischmann v Česku zastupuje, usiluje o dva TV kanály. "Řekněte mi, co mám investorům říci," zeptal se odstupujícího ministra informatiky Vladimíra Mlynáře, a dodal: "Vždyť budu vypadat jako blbec."
Mlynář se snažil všem zúčastněným vysvětlit, jak těžce se rodil Zákon o elektronických komunikacích, který byl nakonec podepsán prezidentem Václavem Klausem. Tato právní norma se digitalizací podle exministra však zabývá pouze rozsahem 2 %. Diskutující se shodli, že klíčovou legislativou je současný mediální zákon. Jeho novela se však protahuje. Mlynář počítal, že její schválení by mohlo nastat letos na podzim. Současná vládní krize ale tento předpoklad může zhatit.
Podle realistického výhledu, prezentovaném Mlynářem, by se na podzim 2005 stanovil harmonogram vypínání analogu. Zahájení řádného vysílání v DVB-T by Česko mělo postihnout o rok později a plná digitalizace v roce 2008. Exministr informatiky navíc potvrdil, že nelze počítat se státní pomocí na podporu set-top boxů. "Žádná vláda za stávající situace státního rozpočtu digitalizaci v tomto ohledu nebude podporovat," dodal.
"Myslím si, že nakonec se licence udělí. Jsme tomu nuceni zahraničím. Příští rok je z hlediska udělování kmitočtů velmi důležitý. Jsem optimista," říká pro server parabola.cz Jiří Balvín, ředitel TV Óčko. "Rada si projekty poslechne, pak má 90 dnů na rozhodnutí. Do podzimu se vše vyjasní," věří.
Podle něho budou na RRTV tlačit právě ti uchazeči, kteří již do svých studiích a projektů investovali nemalé částky. Navíc zaplatili již správní poplatek 50 tisíc za projekt. K lobbingu na poslance vyzval přítomné i Mlynář: "Musíte si to vylobbovat. Ve Sněmovně jsou lidé, kteří této problematice nerozumí, nemají tudíž zájem pro to něco dělat. Musíte je donutit."
Podle bývalého vedoucího Úřadu RRTV Miroslava Kučery se nacházíme v patové situaci. "Je to pouze můj soukromý pohled. Je tu Česká televize (ČT), která již může zahájit vysílání svých dvou programů ČT1 a ČT2 v DVB-T. Ta to ale neudělá v multiplexu Českých radiokomunikací, protože ty jí říkají, ať zaplatí zbývající dvě frekvence. Proto ČT vyzvala TV Nova, že může vysílat v jejich multiplexu, který nepovažuje za veřejnoprávní. Nova však vysílat v DVB-T nemůže, neboť nemá digitální licenci. RRTV navíc nechce připustit její překlopení z analogu do digitálu. Operuje, že jí to neumožňuje zákon. Navíc Nova se s RRTV soudí, a ta se kvůli tomu šprajcla," vysvětluje serveru parabola.cz Kučera.
Mlynář na konferenci představil návrh, který počítá s překlopením licencí. "Jinak to ani nejde. Pokud si lidé koupí set-top box, musí tam mít veřejnoprávní TV, Novu i Primu. Digitalizaci nelze dělat bez komerčních kanálů," pronesl Balvín. "Souhlasím s tím. Jak vidím do problematiky, digitalizaci stavět jen na ČT nelze," souhlasil Mlynář. "Celou dobu říkám, že stavět DVB-T jen na veřejnoprávní televizi je absolutní nesmysl. Ta diváky nepřinutí si set-top box koupit," konstatuje serveru parabola.cz Fleischmann.
Radek Pešout