Parabola.cz

Do Česka by měly vstoupit nové hudební televize. Jenže. Není doba videoklipových kanálů dávno out? Ve světě, zdá se, ano. Stačí se podívat na jejich program. Málo hudebních klipů, více reality show.

Je to trend, který dorazí i k nám. Česká republika je „opožděná“ televizní země. Je tu málo kanálů a programové formáty k nám přicházejí rovněž se zpožděním. Měla by k nám vtrhnout i kanadská Much Music, očekává se MTV Czech Republic.

Je ale otázkou, zda se tak stane. A budou to čistě hudební televize? Vždyť i plánovaná TE2 bude spíše nabízet seriály a pořady pro mladé prokládané hudebními klipy. TV Óčko už ohlásila svoji reality show a její program se sestává z hudebních profilových pořadů a talk show. Čistě klipová televize není trendy.

Nejnověji vzniká MTV Ukrajina. V první fázi má oslovit 500 tisíc abonentů kabelových operátorů, financovaná bude převážně z reklamy.

„Hudební televize je mrtvá“, říká Steve Blame, jeden z pionýrů evropské MTV. Tvrdá slova. Co ale skutečně zůstalo z divokých začátků hudební televize? Místo toho, aby se zachovaly ostrůvky pro náročnou hudbu, vysílají MTV a VIVA téměř už jen obrovské množství jinglů, seznamovací show a automobilové show jako „Pimp my ride“. Najednou se začíná spekulovat: Může Internet vzkřísit hudební televizi?

Jak se proměňuje hudební televize, lze nejlépe demonstrovat na sousedním německém trhu. Tehdy počátkem 90. let k našim západním sousedům vtrhla MTV. Ještě z Londýna. Lokální verze chyběla. Byl to „průvan“. Hudební pořady v omezeném množství vysílaly veřejnoprávní kanály ARD a ZDF, občas i komerční Sat1 či RTL-2. Stačí vzpomenout na relace typu Bravo TV.

MTV byla jiná. MTV byla neotřelá, rocková, anarchistická, prostě boží! Hustá hudba ze Států a Anglie, hustý videa, hustý klipy a hustý moderátoři jako Steve Blame, Ray Cokes a Paul King.

Ale více než 18 let po startu MTV v Evropě se stalo hodně: Zatímco v roce 1993 Dieter Gorny a gramofonový průmysl pokřtili VIVA, zmizela MTV v placené TV. Ale žádný divák nebyl připraven platit. A když začala být konečně volně dostupná německá MTV, VIVA to srovnala. Začalo se platit. Ale z patu se stala v době krize hudebního průmyslu zničující porážka.

Nakonec se zase všechno vrátilo k volnému sledování bez placení. Německá MTV začala balancovat na pomezí klipů a samostatných pořadů. Vznikl druhý, čistě klipový kanál MTV2 Pop. Ten vloni nakonec stejně zanikl. Německá VIVA po vstupu Viacomu, mj. majitele MTV, se rychle postarala o přeformátování. Nyní to více a více vypadá, že čistě hudební televize opravdu končí.

Jak to jde tedy dále s hudební televizí a jejím nejdůležitějším obsahem, tedy hudebními videi?

„VIVA a MTV jsou dnes zábavní kanály pro mládež - ta pravá hudební televize je mrtvá!“ Muž, který toto říká, byl kdysi jeden z nejdůležitějších v evropské MTV. Mezi lety 1987 a 1994 moderoval Steve Blame zprávy MTV, zpovídal všechny důležité popové hvězdy, ale také Michaila Gorbačova nebo Dalajlámu.

„Když jsem začal u evropské MTV, udělalo to na moje kámoše z klubové scény patřičný dojem. Byl to čas inovací, chtěli jsme být jedineční“, vzpomíná Blame na divoké začátky. Hudební show a normální privátní kanály se dnes tak silně sblížily, že je těžké už jen je rozeznat - „Show Sarah Kutterové by mohla také bez problémů běžet na ProSieben.“

Ingo Schmoll je stejného názoru. Také on je jeden z pionýrů MTV. Dnes však moderuje především pro WDR a její rádiovou stanici EinsLive: „Patrně to došlo až tam, kde byly již opotřebovány čistě klipové stanice, které sloužily jako transportní prostředek pro reklamu. Tak se hledaly a našly obsahy, jako seznamovací show včetně hledání spermií UV zářením v pokojíčku, Auto-tuning nebo drsné zkoušky odvahy.“
Tato témata jsou velmi blízké cílové skupině. Hudební kanály ukázaly, o co jim skutečně jde, „totiž nenabízet super hudbu, ale mít maximální množství reklamy a vydělávat peníze.“ Původní obsah hraje už jen okrajovou roli.

Poté co skončilo těch několik málo hudebních videí jako „Fast Forward“ Charlotty Rochesové, dosloužila hudební televize jako odrazový můstek pro nové umělce. Nováčky jako skupinu „Wir sind Helden“ hrálo rádio již dávno, dříve než běžela jejich videa na MTV. „Rádio má skutečně s hudbou stále více společných prvků než hudební televize. Pořady jako „EinsLive Kultkomplex“ jsou jedinečné, když jde o to, poslechnout si novou hudbu a skutečně se něco o ní dozvědět“, říká Ingo Schmoll.

Co se stalo s videoklipy?

„Když přišly na trh první hudební videa, viděli v nich umělci rozšíření svých uměleckých možností. Když byl rozpočet stále více škrcen, měli to muzikanti a režiséři stále těžší, aby prosadili svoje nápady na obrazovku“, říká Steve Blame. „Gramofonové firmy si pomyslely: Robbie Williams je slavný, najděme německého Robbieho. Pokud aplikujeme tuto teorii na videoklipy, je okamžitě vidět, že byla jednoduše okopírována symbolika úspěšných videí - avšak s menším rozpočtem. To nemůže mít budoucnost.“

To také mezitím gramofonové firmy uznaly: „Před rokem jsme stáli před problémem, že byly tak stlačeny peníze na hudební videa, že se už nenašel producent nebo režisér, který by to chtěl dělat. Situace se opět lehce vylepšila,“ vysvětluje Tim Keul, režisér na volné noze žijící v Hamburku. Na průměrný klip jsou naplánována v marketingovém rozpočtu asi 25 000 až 30 000 euro. To je třetina z peněz, které se vydají v USA nebo Velké Británii.

A to jen v tom případě, když je gramofonová firma přesvědčena, že se skladba v hitparádě propracuje dost vysoko. U nováčků může stát video nejvýš pár tisíc euro. Že může vzniknout i z této bídy někdy něco dobrého, ukázali oba berlínští bratři Florian Giefer a Peter Göltenbot - k písni „Guten Tag“ od skupiny „Wir sind Helden“ nafotili z jednotlivých obrázků komiks a dotáhli to bez podpory gramofonové firmy do televize. Jejich video bylo přeceňováno i podceňováno a obdrželo roku 2004 cenu Echo jako nejlepší Newcomer - video. Od té doby se této skupině starají úspěšní Berlíňané o všechna videa.

Ať nováčci nebo hvězdy národního formátu - více než jeden natáčecí den na to většinou nemají. „Zkoušíme z toho vytlouct maximum. Někdy trvá takový den až 24 hodin,“ říká Tim Keul, který natočil kromě jiných i vyznamenané video „Durch die Nacht“ pro skupinu Silbermond. Pro všechny v týmu je to extrémně náročná práce, zejména však pro samotnou skupinu. Zřídka kdy je možné zařídit si hodně speciálních efektů, několikáté natáčení různých sekvencí nebo práci v cizině.

„V tomto rámci má režisér i producent relativně volné ruce.“ Režiséři pracují na poptávku gramofonových firem. Jen pár jich z toho může žít, mnozí pracují navíc jako reklamní režiséři. „U reklamních spotů je jen 30 sekund. To u videa je více času. Proto zůstanou videa pro režiséry stále zajímavá,“ říká Tim Keul. „Navíc video může silně ovlivnit image té či oné skupiny.“

Na režisérovi, producentovi, ale zejména na zaměstnancích gramofonových firem leží nesmírný tlak. Někdy může úspěch či neúspěch nováčka rozhodovat o další existenci gramofonové firmy, a tím o tuctech pracovních míst.

Když se skupině a gramofonové firmě podařilo prodat video: rozhodnutí o úspěchu nebo neúspěchu se ještě očekává: „Aby se dostalo video do toho kolotoče, musí vydržet týdenní souboj v hudebních médiích,“ říká Steve Blame. Právě on postavil v roce 1994 Viva Zwei, když předtím odešel z MTV. „V tomto týdenním zápolení se ukazují všechna nová videa a rozhoduje se na základě dvou faktorů - prodej a množství vysílacího času.“

Příležitostně lze dát do oběhu dobré video, i když si song nevede moc dobře.“ Přitom záleží často na správném načasování, což ví Tim Keul: „Když stanice vezmou v týdnu pět až deset nových videí a za týden tam jsou již Britney Spears, Robbie Williams a U2, má to nová německá skupina samozřejmě těžké.“



Mnoho videoklipů končí však v koši - a to nejen ta levná. To málo vysílacího prostoru mezi „Pimp my ride“ a „Sweety“ obsadí zbytek. „Ačkoli diváci mají po krk jinglů, přesto u MTV nikoho nenapadne: tak je prostě vypustíme,“ kritizuje Ingo Schmoll. „Jsem velký hudební fanda a už se nedívám na hudební televizi, nýbrž si prozatím hledám „svoji hudbu“ jinými cestami. Ale naděje existuje: „Umělecká forma videoklipu je stejně tak málo mrtvá, jako ta stále zatracovaná rocková hudba“, říká Schmoll.

I z českého Óčka lze slyšet naříkání, že se točí málo tuzemských videopklipů od českých kapel. Jenže, videoklip je dneska drahá sranda. A jak se zvyšují nároky na televizní grafiku, na televizní image, tak zákonitě stoupají nároky i na videoklip. Pokud kapela bude mít hudební videoklip směšný, jednoduchý, bez efektů, nezajímavý, může to poškodit její image.

A pokud hudební televize nebude mít dostatečný přísun videoklipů, které odrážejí současné trendy, neuspokojí poptávku diváků po aktuální muzice, stává se neúspěšná. A to si dneska málokterý majitel hudební televize setsakra rozmyslí…

S využitím německého textu Die Gegenwart

Radek Pešout