Quantcast

Jak levná je drahá pozemní TV?

| Tisk

logo Česko začne v letošním roce začne přecházet na druhou generaci digitálního pozemního vysílání ve standardu DVB-T2. Pro diváky terestriky tato změna znamená další výdaje za sledování bezplatného vysílání.

V současné době již probíhá souběžná distribuce programů v původních celoplošných multiplexech 1 až 4 a v nových tzv. přechodových sítích v DVB-T2, které jsou označeny jako PS11, PS12 a PS13 (Přechodová síť 11 až 13). Definitivní DVB-T2 sítě začnou vznikat až v okamžiku, kdy dojde k vypnutí stávajících celoplošných sítí v DVB-T.

Pro příjem programů z nové generace pozemního vysílání je nutný novější televizor nebo externí set top box s podporou DVB-T2 a video kodeku HEVC (H.265). V některých případech jsou nutné úpravy i v přijímací anténě, resp. antén. Náklady s přechodem na DVB-T2 mají i pochopitelně i provozovatelé multiplexů ale také televizní společnosti. Pozemní vysílání je (stále) bezplatné ale vzduchem létají miliardy korun.

Náklady na straně diváků

Pro sledování nového vysílání v DVB-T2 je nutný novější televizor s podporou DVB-T2 a HEVC, eventuálně set top box. Cena nového televizoru se závislá na značce, velikosti obrazovky a funkcemi televizoru. Set top box pro nové pozemní vysílání může divák pořídit od cca 500,- Kč. Cena se i v tomto případě liší podle značky a rozsahu funkcí, které daný přístroj uživateli nabízí. Na trhu jsou i set top boxy pro DVB-T2/HEVC i za ceny v jednotkách tisíc korun. Takové přístroje jsou určeny především náročnějším uživatelům, kteří očekávají od přijímače víc než jen přístroj na přepínání programů a nahrávání. Jedná se například o možnost využívat televizní archívy nebo webové služby (nutné internetové připojení) či příjem digitálního rozhlasového vysílání ve formátu DAB/DAB+.

Vedle televizoru či set top boxu je často nutná úprava v konfiguraci televizní antény, resp. televizních antén a rozšíření o další kanály, které se používají pro DVB-T2. Navíc s přechodem na definitivní sítě dojde v řadě případů k dalším změnám kanálů finálních DVB-T2 multiplexů.

Náklady vysílatelů

Přechod na DVB-T2 není jen otázkou změny standardu multiplexů ale i změny kodeků z MPEG-2 na vyspělejší HEVC (H.265) a především přechod z prokládaného (interlaced) na progresívní skenování. Tedy z módu "i" na "p". V současné době se pořady vyrábějí a vysílají v režimu "i", na konci vysílacího řetězce probíhá konverze na progresívní skenování. Postupem času chce veřejnoprávní Česká televize vyměnit celý produkční řetězec. Náklady na tuto změnu nejsou právě nízké - pohybují se kolem 1 miliardy korun.

Provozovatelé komerčních televizí patrně z konkurenčních důvodů neuvádějí bližší informace o nákladech za přechod na novou generaci pozemního vysílání a změny skenování z "i" na "p" ale dá se předpokládat, že půjde o podobné částky jako v případě veřejnoprávního vysílatele.



Celkové náklady

Ministerstvo průmyslu a obchodu odhadlo, že celkové náklady procesu přechodu na DVB-T2 v období od roku 2016 do roku 2021 se budou pohyboval od 871 milionů do 1,057 miliard korun. Předpokládané příjmy do státního rozpočtu z DPH se pak očekává 1,166 miliardy korun. Znamená to, že spotřebitelé navíc a to zcela zbytečně utratí za přechod za novou generaci pozemního vysílání 5 miliard Kč. Náklady mohly být mnohem nižší, pokud by došlo jen k přeladění DVB-T multiplexů mimo 700 MHz pásmo, případně pokud by došlo k zavedení DVB-T2 multiplexů v osvědčeném kodeku MPEG-4, který je široce podporován televizory a set top boxy.

Změny v pozemním vysílání de facto nepřímo zaplatí i diváci, kteří terestrické vysílání nesledují. Je tedy pozemní vysílání zbytečné? Nákladné beze sporu je. Zbytečné není. Je to jedna z možností příjmu televizních programů, která je vhodná do míst, kde není možné nainstalovat satelitní parabolu. Pozemní i satelitní televize mají jednu společnou vlastnost - vysílání mohou sledovat stovky, tisíce i miliony lidí současně, aniž by došlo ke kolapsu vysílací sítě. Internetové vysílání má svá úskalí s ohledem na nedostatečnou kapacitu sítí a nedostupností rychlého internetu. Navíc je zde nutné platit za rychlé a stabilní internetové připojení.

"Kdybychom vysílali pouze přes internet, tak by se v České republice na televizi mohlo dívat paralelně zhruba půl milionu diváků, protože český internet nemá takovou kapacitu, aby uspokojil všechny diváky prostřednictvím internetové sítě. Můžete to vidět na událostech typu MS v hokeji, které vysílala ČT a český internet začal kolabovat zhruba při půl milionu diváků," uvedl v ČT při spuštění přechodové DVB-T2 sítě České televize na konci března 2018 Marcel Procházka, ředitel regulace ve společnosti České Radiokomunikace.

Přechod na DVB-T2 probíhá z důvodu odebrání 700 MHz pásma, které bude za několik let sloužit rozvoji rychlých mobilních sítí páté generace. Pro televizní vysílání zůstanou v pásmu UHF kanály 21 až 48.

redakce





Reklama




Vybrané články