Parabola.cz

Vizionář a dobrodruh Hugo František Salm v novém dokumentu ČT

Nevšední příběh moravského šlechtice natočil režisér Pavel Jirásek v brněnském studiu České televize. Snímek nazvaný Proti proudu - Hugo František Salm představuje pozoruhodné osudy člověka, který byl na svou dobu jedinečným vizionářem, dobrodruhem, badatelem, podporovatelem vědy, umění a všeho nového.

Letos uplyne 250 let od jeho narození. Dokument má premiéru 7. dubna 2026 ve 20:55 na ČT2.

Životní příběh Huga Františka Salma připomíná dobrodružný román z éry osvícenství, a přitom je celý pravdivý. Zařadil se po bok velikánů, kteří neměnili svět malováním obrazů či skládáním hudby, ale pohnuli společností silou svých myšlenek a rozhodnutími jít tam, kam se ostatní neodvažovali. Uměl se vymanit ze zaběhnutých představ své doby a vydal se vlastní cestou. „Byl rakouským šlechticem evropského významu a součástí generace, kterou již zajímala humanita, věda a pomoc lidem. Generace, která vytvořila 19. století,“ netají se obdivem k hraběti režisér a autor scénáře Pavel Jirásek.

Snímkem provází samotný Salm v podání herce Jana Kolaříka. „Když mi ho přivezli na první záběry nalíčeného a ustrojeného, říkal jsem si, to je přece starohrabě Salm! Honza je skvělý herec a na tuto roli se hodí nejen vizáží, ale i věkem,“ zdůrazňuje Pavel Jirásek. „Je to pěkně napsané, dobře oblečené. Ten člověk pro mě byl vizionář, dobrodruh a také lump, který pro dobrou věc riskoval. Byl vášnivý divadelník a mecenáš. Takový divočák, které mám rád,“ popisuje Jan Kolařík při natáčení na zámku v Rájci nad Svitavou.

Postoje Salma k životu a práci reprezentují přechod z pozdního feudalismu k rozvinuté kapitalistické společnosti. Nepřímo stál za rozmachem tuzemského textilního průmyslu, když začátkem 19. století propašoval do habsburské monarchie plány textilních strojů, ale především proslul jako zakladatel továren na špičkovou litinu a přesné měřicí přístroje. Odmítl roli tradičního dvorského šlechtice, jehož by živilo především zemědělství, zajímal se o nejmodernější postupy tovární výroby. Korespondenci pak místo s vídeňským dvorem vedl především s významnými vědci a umělci své doby. Byl jedním ze zapálených propagátorů očkování proti neštovicím, stál u založení pozdějšího Moravského zemského muzea, věnoval se výzkumu jeskyní. Odmítl dynastický sňatek, oženil se z lásky. V jeho osobě se potkáváme s člověkem téměř současného moderního myšlení.

Štáb natáčel zejména na Blanensku, kde šlechtic žil, nebo v Moravském zemském muzeu v Brně. „Hodně jsme pracovali v Moravském krasu, protože Hugo František Salm byl jedním z jeho prvních objevitelů. Nechal se třeba spustit do Macochy, se svíčkou a loučí vstupoval do jeskyní. Bylo to pro mě velmi osobní natáčení, protože už od dětství jsem se při výpravách setkával se jménem Salm - po rodu Salmů je totiž v krajině i v jeskyních pojmenována řada míst,“ připomíná dramaturg Ivo Cicvárek.

zdroj: ČT