Quantcast

Rada zmonitorovala jízdní řády televizních stanic

| Tisk

Rada pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) dnes zveřejnila výsledky monitoringu ohledně dodržování vysílacích časů (tzv. "jízdní řády"). Jak tato analýza dopadla pro jednotlivé stanice? Stručně řečeno: Nejlépe dopadla ČT2 a nejhůře překvapivě TV Prima, která ve sledovaných obdobích vysílala pořady s největším časovým posunem. A jako jediná začala v několika případech i dříve, než v plánovaných vysílacích časech.

Kontrolní monitoring vypracovaly Alena Skálová a Vilma Hušková. Parabola.cz Vám z něho přináší výtah. Kompletní znění je k dispozici na stránkách RRTV.

Týdenní monitoring vysílání všech čtyř televizních stanic byl proveden na základě rozhodnutí Rady. Rada jej iniciovala v souvislosti s množícími se stížnostmi na značné posuny ve vysílacích časech všech celoplošných televizí, a to zejména ve večerních a nočních hodinách.

Monitoring vyhodnocuje, zda a v jaké míře dochází na jednotlivých televizních stanicích k posunům začátků vysílaných pořadů oproti anoncovaným začátkům v programových periodicích.

ANALÝZA:
V období posledních několika měsíců se na Radu obrátila řada stěžovatelů se svými výhradami k množícím se skluzům ve vysílání všech čtyř celoplošných televizních stanic. Stěžovatelé konstatují, že k nežádoucím posunům začátků pořadů dochází zejména ve večerních a nočních hodinách. Některé skluzy ve vysílání údajně sahají až k desítkám minut.

V souvislosti s těmito stížnostmi Rada zadala Oddělení programu za úkol provést monitoring vysílání televizních stanic NOVA, Prima, ČT 1 a ČT 2, aby se prokázalo, zda stížnosti na posuny ve vysílání jsou opodstatněné.
Monitoring proběhl za namátkově vybrané období jednoho týdne v srpnu (21. – 27. srpna 2005) a rovněž za dva všední dny v září (19. – 20. září 2005). Vysílání bylo sledováno počínaje dvacátou hodinou (resp. v případě televize Prima od 19.45.) a konče posledním uvedeným pořadem před čtyřiadvacátou hodinou.

Shrnutí:
Monitoring prokázal, že k posunům ve vysílacích časech dochází na všech čtyřech celoplošných televizních stanicích.

V drtivé většině jsou anoncované začátky pořadů odsouvány reklamními bloky. V některých případech skluz vzniká, když se neočekávaně protáhne přímý přenos. To se stává zejména u sportovních přenosů, kde například prodloužení zápasu může způsobit i posun v rozsahu několika desítek minut. Výjimkou rovněž není, když televize z důvodu prodloužení sportovního přenosu následující pořad z programu zcela vyřadí, aby skluz ve vysílání eliminovala. Posuny často způsobují rovněž přímé přenosy slavnostních večerů (například předávání cen nejlepším sportovcům), koncertů (například charitativních, v jejichž průběhu lidé telefonují a posílají peníze) nebo mimořádných zpravodajských relací (například v době katastrof).

Ve sledovaném období byly u jednotlivých televizních stanic zjištěny tyto průměrné posuny (skluzy a předstihy) ve vysílacích časech:

· ČT 2: 1,7 minuty
· ČT 1: 2,5 minuty
· NOVA: 5,8 minuty
· Prima: 6,6 minuty

Jak je zřejmé, k zanedbatelným posunům dochází ve vysílání programu ČT 2, což je dáno skutečností, že ČT 2 vysílá minimální množství reklamy. Skluzy na této stanici způsobují takřka výhradně přímé přenosy ze sportovních akcí. V monitorovaném údobí tak došlo jen ke dvěma výraznějším posunům, přičemž jeden (23. srpna 2005 - 7 minut po 20. hodině) byl způsoben prodloužením přenosu basketbalového zápasu a další (24. srpna 2005 - 10 minut) vznikl v důsledku přímého přenosu z fotbalového zápasu.

O něco horší výsledky vykazuje program ČT 1, kde k nejvýznamnějším skluzům dochází před začátkem hlavního programu ve 20.00 hod. – průměrně 5,2 minuty. Tato zpoždění jsou způsobována délkou reklamního bloku. Ve 22.30 hod. nicméně televize musí časovou ztrátu dohnat, protože v tuto dobu – přesně - začíná (ve všední dny) zpravodajská relace Události, komentáře. K nárůstu zpoždění ve vysílání pak opětovně dochází až v pozdějších nočních hodinách – u pořadů, které začínají před půlnocí. A to opět většinou v důsledku reklamního vysílání.



Televize NOVA se zjevně snaží minimalizovat skluzy začátků hlavního programu ve 20.00 hod. Posun v tuto dobu činí průměrně 3,2 minuty. Zpoždění pořadů nicméně v průběhu večera narůstá a poslední pořad před půlnocí začíná s průměrným skluzem 6,9 minuty. Vzhledem k tomu, že ve sledovaném období NOVA nevysílala žádný přímý přenos, všechny posuny byly způsobeny pouze délkou reklamního vysílání.

Nejméně disciplinovaná je v dodržování vysílacích časů televize Prima. Tato televize se prohřešuje nejen skluzy pořadů, ale dokonce i jejich předsazováním před anoncovaný čas vysílání. Předsazování se však týká pouze pořadu VyVolení. Televize Prima tento pořad ve sledovaném období do vysílání opakovaně vkládala s předstihem, a to většinou dvou až tří minutovým. Toto počínání patrně mělo za cíl získat pro pořad před 20. hodinou co největší podíl diváků. Pořady, které jsou do vysílání zařazovány po VyVolených, postupně nabírají výrazné skluzy. V monitorovaném období bylo v jednom případě zaznamenáno dokonce zpoždění 23 minut. Toto i další významná zpoždění (22. srpna – 11 minut a 20. září – 15 minut) byla způsobena tím, že se pořad Vyvolení protáhl. Opomineme-li poněkud atypické – předčasné – zařazování pořadu VyVolení, pak je televize Prima stanicí s největšími posuny vysílacích časů. Skluzy, bez započtení pořadu VyVolení, činí průměrně 8,2 minuty.

Z provedeného monitoringu je zjevné, že skluzy vysílacích časů jsou fenoménem, na který si diváci stěžují oprávněně. Zejména pak u komerčních televizí je tento problém markantní. Zpoždění ve vysílání, ke kterým dochází bez zavinění provozovatele, a to v případě sportovních přenosů či některého typu jiných přímých přenosů (např. charitativních koncertů), jsou pochopitelná a akceptovatelná. Posuny v důsledku předimenzování reklamních bloků před začátkem pořadů jsou však neomluvitelné. Provozovatelé ve snaze donutit diváka shlédnout reklamu, zahrnují reklamní blok do vysílacího času následujícího pořadu.

Oddělení programu se domnívá, že nedodržování anoncovaných vysílacích časů je projevem nezodpovědnosti vůči divákovi. Z hlediska zákona o vysílání však není tento problém uchopitelný. Pro zásah v rámci správního řízení v zákoně chybí opora. Rada by patrně mohla využít své autority dozorčího orgánu a vyzvat provozovatele, aby nežádoucí posuny vysílacích časů eliminovali.

redakce





Reklama




Vybrané články