Openbox S1 - jednoduchý, ale účinný
| Tisk
Na stůl mně tentokrát přistál malý přijímač Openbox S1, který se začne prodávat 9. 2. 2011 a má nahradit své předchůdce řady Openbox 5XX a 8XX.
Zvládá příjem satelitních kanálů ve standardním rozlišení (označováno také jako SD), svou jednoduchostí si získá příznivce, kteří nevyžadují přemrštěné množství složitých funkcionalit, ale zvládá vše podstatné, co se dnes od přijímačů této cenové třídy očekává a (jak jsem zjistil a vyzkoušel) ještě i mnohem více, což může spoustu uživatelů jen příjemně překvapit.
Začneme, jako obvykle, prohlídkou vnější i vnitřní.
Přijímač je zabalený v malé nenápadné krabici, na níž je jen základní popis vlastností a funkcí.
Uvnitř se pak nachází samotný přijímač, dálkové ovládání s bateriemi a dva tištěné návody: jeden cizojazyčný a jeden český. Již dopředu naznačím, že přijímač lze připojit k TV jak pomocí SCART konektorů, tak i HDMI. Žádný propojovací kabel však v balení nenajdete a tak je dobré dopředu počítat s pořízením i příslušného kabelu.
Přední panel přijímače obsahuje několik popsaných tlačítek pro základní ovládání, směrový kříž s tlačítkem OK a dvířka, za kterými je slot pro vložení přístupové karty a USB port pro připojení Flashky nebo pevného disku. Přes USB lze sledované pořady nahrávat, použít i funkci časového posunu (Timeshift – sledování kanálu lze pozastavit, ten je nahráván na externí HDD, pořad lze poté spustit a sledovat od zastaveného místa, přičemž je kanál neustále nahráván), nebo přehrávat jak uložené nahrávky, tak i další soubory různých formátů (včetně DivX - viz níže).
Tento model neobsahuje možnost vložení dekódovacích CAM modulu, interní čtečka se však dá nastavit do módu komunikace se všemi běžným přístupovými kartami různých dekódovacích norem (ukážeme si níže v popisu Menu).
Na zadní straně pak najdeme všechna potřebná rozhraní pro připojení přijímače k ostatním komponentům domácí elektroniky. Jak jsem již naznačil, přijímač lze připojit i pomocí HDMI portu k novějším typům televizorů, rozlišení však zůstane v módu SD = 576i. Nechybí připojení k místní počítačové LAN sítě a RF výstup pro možnost odesílání přijímaného obrazu a zvuku pomocí koaxiálního kabelu do dalších TV v jiných místnostech. Zadní vypínač napájení pak slouží k úplnému odpojení přijímače od rozvodné sítě (při dlouhodobém nepoužívání nebo třeba při bouřkách) a tím pádem nemusíme přijímač vytahovat ze zásuvky. Opět mě trochu mrzí, že napájecí kabel je napevno spojen s přijímačem a tím pádem mírně ztěžuje manipulaci, kdy nutnost přemístit přijímač znamená složité hledání zásuvky a popř. identifikaci příslušného kabelu ve větším množství ostatní kabelů napájení dalších domácích spotřebičů. Také mě vzadu schází USB konektor pro trvalé připojení pevného disku pro nahrávání a přehrávání pořadů. Ten může být tím pádem připojen pouze přes přední USB konektor pod dvířky, což ale bude, v případě trvalého zapojení, značně rušit estetický dojem i zvyšovat riziko neúmyslného zavadění či vytažení USB kabelu.
Vnitřní uspořádání je řešeno hodně modulárně tak, aby byl vnitřek přístroje dobře využit při jeho malých rozměrech. Samostatná základní deska je připojována k ostatním komponentám různými kabely. Pozornější domácí kutil by si již nyní mohl připravit variantu, kdy by nepotřebný sériový port na zadní straně vyměnit za USB port a tím vyřešil estetický i praktický problém připojení pevného disku zadním panelem.
Zdroj mě překvapil svou velikostí, jeden kondenzátor musí být dokonce přelepen plastovou krytkou, aby se zabránilo možnému dotyku s horním kovovým krytem přijímače.
Zdroj sice obsahuje pojistku jako ochranu před přetížením, ta je však napevno zaletována do plošného spoje zdroje a výměnu je tudíž potřeba svěřit odbornému servisu.
Po odšroubování předního panelu se pak ukázala celá základní deska. Procesor je vybaven malým chladičem, který zajistí lepší odvod přebytkové tepla. Za tunerem je pak další velký hliníkový chladič pro stabilizátor napájení. Deska jen navržena rovnoměrně a všechny konektory jsou rozmístěny přehledně na jejím kraji.
Vedle paměti je pak vytištěn popis výrobce, datum výroby a typový model.
Zadní port optického výstupu zvuku je připojen pomocí kabelu k základní desce. O síťové připojení se stará samostatný obvod.
Přední panel má na sobě další spoje pro ovládací tlačítka, displej a USB konektor. Čtečka přístupových karet je také oddělená. Jednoduchým odšroubováním USB portu jej můžeme přesunout na zadní stranu přijímače.
Ovládání přístupových karet je umístěno na základní desce, kde je další obvod, který umí programově simulovat všechny běžné kódovací systémy (nastavuje se v Menu, viz níže). To je velkou výhodou, protože tak není nutné buď vyrábět více modelů s různými dekódovacími normami, nebo dokonce nutit uživatele, aby si kupoval více druhů CAM modulů pro své karty.
Tím jsme v rychlosti shlédli střeva a pustíme se do základního přehledu Menu a funkcí přijímače.
Při prvním pohledu na Menu nejsme obtěžováni složitými funkcemi, to ovšem neznamená, že by něco důležitého přijímači chybělo. Menu je přehledně a logicky uspořádáno a rychle se v něm zorientuje i začátečník. Jazyk Menu jsem nastavil do češtiny, výrazy jsou přesné, občas se nám ale zobrazí chyba nebo překlep v českých výrazech. Věřím, že tyhle chyby podaří odstranit v některých příštích verzích firmwaru.
Přijímač podporuje větší množství dalších jazyků, takže se dá odhadovat, že je nachystán pro celosvětový trh.
Také znakový sada, která se zobrazí jako virtuální klávesnice pro zadávání některých parametrů (název kanálu, oblíbené skupiny programů atd…) umožňuje uživateli zadávat označení s plnou diakritikou.
Při prvním zapojení přijímače je dobré vstoupit do Menu Instalace, nastavit typ připojení paraboly a konvertorů a vyhledat si programy na satelitech. K tomu všemu slouží volba Hledá se služba. Já bych možná při překladu zvolil jiný název, ale většinou jde jen o zvyk.
Při vstupu do této nabídky se nám zobrazí seznam přednastavených satelitů a umožní nám u každého z nich nastavit, jak je připojen. Nápověda k přiřazení funkcí tlačítkům dálkového ovladače jeve spodní části obrazovky. Přijímač umí ovládat DiSEqC přepínače i motory.
Po nastavení parametrů antény pak můžeme spustit samotné vyhledávání kanálů. Režim hledání má malý překlep, kdy volba byla myšlena jako Vše a znamená vyhledání jak volných, tak kódovaných kanálů.
Vyhledání probíhá rychle a přesně, interní seznam transpondérů je aktuální a proto byly nalezeny všechny mnou požadované kanály na zvolené družici.
Po nalezení kanálu pak můžeme sledovat programy. Po vyvolání seznamu kanálu tlačítkem OK vidíme vedle názvů kanálů i náhled, což může usnadnit a urychlit výběr kanálu.
Po stisku tlačítka EPG se zobrazí jednouchý programový průvodce vysílaných programů.
Tlačítko Info nám pak vyvolá úplné informace o vybraném kanálu včetně aktuálního datového toku obrazu a zvuku.
Detailní informace o kvalitě příjmu pak zobrazí úrovně a kvalitu signálu. Tuto nabídku může používat i pro přesnější nastavení paraboly.
Při sledování pořadu si můžeme vyvolat jednoduché a posléze i podrobné informace o vysílaném pořadu. Informační pruh je velmi jednoduchý a ukáže jen opravdu nejnutnější informace.
Podrobnosti o pořadu pak přebírá z EPG kanálů a zobrazení znaků s diakritikou mu nečiní sebemenší problémy.
Přijímač dokonce zvládá i zobrazení obrazu v obraze, vzhledem k vybavení jedním tunerem je pochopitelné, že oba kanály musí být na stejném transpondéru.
Dálkový ovladač má přímo tlačítko na prohazování obrazů na popředí a pozadí.
Je možné si nechat zobrazit titulky, pokud je kanál vysílá.
Stejně tak i výběr zvuku a jeho formátu je jednoduchý pomocí tlačítka Audio. Zajímavou možností je nastavení úrovně zvuku (Nízká, Střední, Vysoká) pro každý kanál zvlášť, čímž můžeme eliminovat některé rozdíly v hlasitosti různých kanálů a nebudeme pak muset po každém přepnutí ihned měnit hlasitost.
Přijímači je možné zadat dobu, po jejíž vypršení se sám vypne. To ocení zejména uživatelé, kteří rádi u sledování pořadů usínají.
Přijímač poskytuje i jednoduchý náhled na kalendář.
Součásti správy kanálů je i možnost tvorby skupin oblíbených kanálů, jejichž seznam se pak dá samostatně vyvolat.
V nastavení je možné si upravit číslo kanálu a normu, na kterém bude přijímač posílat signál obrazu a zvuku přes RF výstup koaxiálním kabelem do dalších připojených televizorů.
Dále je možné k přijímači připojit pomocí USB portů flash disky a pevné disky, na které umí přijímač nahrávat sledované pořady, spustit funkci časového posunu a ze kterých umí přehrávat filmy ve standardních formátech včetně DivX. S těmito disky může provádět i základní operace, jako formátování nebo nastavení.
Po výběru disku se zobrazí nabídka souborů, které přijímač umí přehrát.
Přehrávání je plynulé a plně podporuje i zrychlený pohyb nebo přeskakování na předchozí či následující soubor.
Systémové informace nám pak zobrazí základní údaje o přijímači.
Další nabídka v Menu se zabývá nastavením normy pro vloženou dekódovací kartu.
Přístroj fungoval velice rychle a spolehlivě, ovládání bylo jednoduché a intuitivní a dalo se na něj zvyknout velmi rychle. Přepínání mezi volnými i kódovanými kanály bylo svižné (do 2 sekund). Kvalita obrazu byla dobrá i vzhledem k nízkému rozlišení standardních kanálů. Nevyskytovaly se žádné vady obrazu ani zvuky či jiné problémy nebo neduhy. Některé nepřesnosti v zobrazení českým nabídek v Menu se dají dobře fungujícímu přijímači lehce odpustit. Díky nastavení parametrů počítačové sítě a připojení k ní bylo možné používat i některé nadstandardní funkce, které jsou běžným uživatelům skryty, ale odborníci se (jako já po domluvě s dodavatelskou firmou) jich jistě a rychle dopídí. Všechna tato rozšíření jsou snadno ovladatelná pomocí dálkového ovládání a k jejich využití není potřeba počítače či další jiné speciální techniky. Podrobnosti se zájemci dozvědí u prodejců nebo na specializovaných diskusních fórech a webech.
Openbox S1 je důstojným nástupcem předchozích modelů, jeho hardwarová i softwarová výbava dosahuje vysokého standardu mezi přijímači pro příjem kanálu se standardním rozlišením.
Za zapůjčení přijímače děkuji firmě AB-COM (pro ČR: www.abcomcz.cz , pro SK: www.abcom.sk )
Exklusivně pro server Parabola.cz
K.S. Ječný ( www.jecny.cz )
Zvládá příjem satelitních kanálů ve standardním rozlišení (označováno také jako SD), svou jednoduchostí si získá příznivce, kteří nevyžadují přemrštěné množství složitých funkcionalit, ale zvládá vše podstatné, co se dnes od přijímačů této cenové třídy očekává a (jak jsem zjistil a vyzkoušel) ještě i mnohem více, což může spoustu uživatelů jen příjemně překvapit.
Začneme, jako obvykle, prohlídkou vnější i vnitřní.
Přijímač je zabalený v malé nenápadné krabici, na níž je jen základní popis vlastností a funkcí.
Uvnitř se pak nachází samotný přijímač, dálkové ovládání s bateriemi a dva tištěné návody: jeden cizojazyčný a jeden český. Již dopředu naznačím, že přijímač lze připojit k TV jak pomocí SCART konektorů, tak i HDMI. Žádný propojovací kabel však v balení nenajdete a tak je dobré dopředu počítat s pořízením i příslušného kabelu.
Přední panel přijímače obsahuje několik popsaných tlačítek pro základní ovládání, směrový kříž s tlačítkem OK a dvířka, za kterými je slot pro vložení přístupové karty a USB port pro připojení Flashky nebo pevného disku. Přes USB lze sledované pořady nahrávat, použít i funkci časového posunu (Timeshift – sledování kanálu lze pozastavit, ten je nahráván na externí HDD, pořad lze poté spustit a sledovat od zastaveného místa, přičemž je kanál neustále nahráván), nebo přehrávat jak uložené nahrávky, tak i další soubory různých formátů (včetně DivX - viz níže).
Tento model neobsahuje možnost vložení dekódovacích CAM modulu, interní čtečka se však dá nastavit do módu komunikace se všemi běžným přístupovými kartami různých dekódovacích norem (ukážeme si níže v popisu Menu).
Na zadní straně pak najdeme všechna potřebná rozhraní pro připojení přijímače k ostatním komponentům domácí elektroniky. Jak jsem již naznačil, přijímač lze připojit i pomocí HDMI portu k novějším typům televizorů, rozlišení však zůstane v módu SD = 576i. Nechybí připojení k místní počítačové LAN sítě a RF výstup pro možnost odesílání přijímaného obrazu a zvuku pomocí koaxiálního kabelu do dalších TV v jiných místnostech. Zadní vypínač napájení pak slouží k úplnému odpojení přijímače od rozvodné sítě (při dlouhodobém nepoužívání nebo třeba při bouřkách) a tím pádem nemusíme přijímač vytahovat ze zásuvky. Opět mě trochu mrzí, že napájecí kabel je napevno spojen s přijímačem a tím pádem mírně ztěžuje manipulaci, kdy nutnost přemístit přijímač znamená složité hledání zásuvky a popř. identifikaci příslušného kabelu ve větším množství ostatní kabelů napájení dalších domácích spotřebičů. Také mě vzadu schází USB konektor pro trvalé připojení pevného disku pro nahrávání a přehrávání pořadů. Ten může být tím pádem připojen pouze přes přední USB konektor pod dvířky, což ale bude, v případě trvalého zapojení, značně rušit estetický dojem i zvyšovat riziko neúmyslného zavadění či vytažení USB kabelu.
Vnitřní uspořádání je řešeno hodně modulárně tak, aby byl vnitřek přístroje dobře využit při jeho malých rozměrech. Samostatná základní deska je připojována k ostatním komponentám různými kabely. Pozornější domácí kutil by si již nyní mohl připravit variantu, kdy by nepotřebný sériový port na zadní straně vyměnit za USB port a tím vyřešil estetický i praktický problém připojení pevného disku zadním panelem.
Zdroj mě překvapil svou velikostí, jeden kondenzátor musí být dokonce přelepen plastovou krytkou, aby se zabránilo možnému dotyku s horním kovovým krytem přijímače.
Zdroj sice obsahuje pojistku jako ochranu před přetížením, ta je však napevno zaletována do plošného spoje zdroje a výměnu je tudíž potřeba svěřit odbornému servisu.
Po odšroubování předního panelu se pak ukázala celá základní deska. Procesor je vybaven malým chladičem, který zajistí lepší odvod přebytkové tepla. Za tunerem je pak další velký hliníkový chladič pro stabilizátor napájení. Deska jen navržena rovnoměrně a všechny konektory jsou rozmístěny přehledně na jejím kraji.
Vedle paměti je pak vytištěn popis výrobce, datum výroby a typový model.
Zadní port optického výstupu zvuku je připojen pomocí kabelu k základní desce. O síťové připojení se stará samostatný obvod.
Přední panel má na sobě další spoje pro ovládací tlačítka, displej a USB konektor. Čtečka přístupových karet je také oddělená. Jednoduchým odšroubováním USB portu jej můžeme přesunout na zadní stranu přijímače.
Ovládání přístupových karet je umístěno na základní desce, kde je další obvod, který umí programově simulovat všechny běžné kódovací systémy (nastavuje se v Menu, viz níže). To je velkou výhodou, protože tak není nutné buď vyrábět více modelů s různými dekódovacími normami, nebo dokonce nutit uživatele, aby si kupoval více druhů CAM modulů pro své karty.
Tím jsme v rychlosti shlédli střeva a pustíme se do základního přehledu Menu a funkcí přijímače.
Při prvním pohledu na Menu nejsme obtěžováni složitými funkcemi, to ovšem neznamená, že by něco důležitého přijímači chybělo. Menu je přehledně a logicky uspořádáno a rychle se v něm zorientuje i začátečník. Jazyk Menu jsem nastavil do češtiny, výrazy jsou přesné, občas se nám ale zobrazí chyba nebo překlep v českých výrazech. Věřím, že tyhle chyby podaří odstranit v některých příštích verzích firmwaru.
Přijímač podporuje větší množství dalších jazyků, takže se dá odhadovat, že je nachystán pro celosvětový trh.
Také znakový sada, která se zobrazí jako virtuální klávesnice pro zadávání některých parametrů (název kanálu, oblíbené skupiny programů atd…) umožňuje uživateli zadávat označení s plnou diakritikou.
Při prvním zapojení přijímače je dobré vstoupit do Menu Instalace, nastavit typ připojení paraboly a konvertorů a vyhledat si programy na satelitech. K tomu všemu slouží volba Hledá se služba. Já bych možná při překladu zvolil jiný název, ale většinou jde jen o zvyk.
Při vstupu do této nabídky se nám zobrazí seznam přednastavených satelitů a umožní nám u každého z nich nastavit, jak je připojen. Nápověda k přiřazení funkcí tlačítkům dálkového ovladače jeve spodní části obrazovky. Přijímač umí ovládat DiSEqC přepínače i motory.
Po nastavení parametrů antény pak můžeme spustit samotné vyhledávání kanálů. Režim hledání má malý překlep, kdy volba byla myšlena jako Vše a znamená vyhledání jak volných, tak kódovaných kanálů.
Vyhledání probíhá rychle a přesně, interní seznam transpondérů je aktuální a proto byly nalezeny všechny mnou požadované kanály na zvolené družici.
Po nalezení kanálu pak můžeme sledovat programy. Po vyvolání seznamu kanálu tlačítkem OK vidíme vedle názvů kanálů i náhled, což může usnadnit a urychlit výběr kanálu.
Po stisku tlačítka EPG se zobrazí jednouchý programový průvodce vysílaných programů.
Tlačítko Info nám pak vyvolá úplné informace o vybraném kanálu včetně aktuálního datového toku obrazu a zvuku.
Detailní informace o kvalitě příjmu pak zobrazí úrovně a kvalitu signálu. Tuto nabídku může používat i pro přesnější nastavení paraboly.
Při sledování pořadu si můžeme vyvolat jednoduché a posléze i podrobné informace o vysílaném pořadu. Informační pruh je velmi jednoduchý a ukáže jen opravdu nejnutnější informace.
Podrobnosti o pořadu pak přebírá z EPG kanálů a zobrazení znaků s diakritikou mu nečiní sebemenší problémy.
Přijímač dokonce zvládá i zobrazení obrazu v obraze, vzhledem k vybavení jedním tunerem je pochopitelné, že oba kanály musí být na stejném transpondéru.
Dálkový ovladač má přímo tlačítko na prohazování obrazů na popředí a pozadí.
Je možné si nechat zobrazit titulky, pokud je kanál vysílá.
Stejně tak i výběr zvuku a jeho formátu je jednoduchý pomocí tlačítka Audio. Zajímavou možností je nastavení úrovně zvuku (Nízká, Střední, Vysoká) pro každý kanál zvlášť, čímž můžeme eliminovat některé rozdíly v hlasitosti různých kanálů a nebudeme pak muset po každém přepnutí ihned měnit hlasitost.
Přijímači je možné zadat dobu, po jejíž vypršení se sám vypne. To ocení zejména uživatelé, kteří rádi u sledování pořadů usínají.
Přijímač poskytuje i jednoduchý náhled na kalendář.
Součásti správy kanálů je i možnost tvorby skupin oblíbených kanálů, jejichž seznam se pak dá samostatně vyvolat.
V nastavení je možné si upravit číslo kanálu a normu, na kterém bude přijímač posílat signál obrazu a zvuku přes RF výstup koaxiálním kabelem do dalších připojených televizorů.
Dále je možné k přijímači připojit pomocí USB portů flash disky a pevné disky, na které umí přijímač nahrávat sledované pořady, spustit funkci časového posunu a ze kterých umí přehrávat filmy ve standardních formátech včetně DivX. S těmito disky může provádět i základní operace, jako formátování nebo nastavení.
Po výběru disku se zobrazí nabídka souborů, které přijímač umí přehrát.
Přehrávání je plynulé a plně podporuje i zrychlený pohyb nebo přeskakování na předchozí či následující soubor.
Systémové informace nám pak zobrazí základní údaje o přijímači.
Další nabídka v Menu se zabývá nastavením normy pro vloženou dekódovací kartu.
Přístroj fungoval velice rychle a spolehlivě, ovládání bylo jednoduché a intuitivní a dalo se na něj zvyknout velmi rychle. Přepínání mezi volnými i kódovanými kanály bylo svižné (do 2 sekund). Kvalita obrazu byla dobrá i vzhledem k nízkému rozlišení standardních kanálů. Nevyskytovaly se žádné vady obrazu ani zvuky či jiné problémy nebo neduhy. Některé nepřesnosti v zobrazení českým nabídek v Menu se dají dobře fungujícímu přijímači lehce odpustit. Díky nastavení parametrů počítačové sítě a připojení k ní bylo možné používat i některé nadstandardní funkce, které jsou běžným uživatelům skryty, ale odborníci se (jako já po domluvě s dodavatelskou firmou) jich jistě a rychle dopídí. Všechna tato rozšíření jsou snadno ovladatelná pomocí dálkového ovládání a k jejich využití není potřeba počítače či další jiné speciální techniky. Podrobnosti se zájemci dozvědí u prodejců nebo na specializovaných diskusních fórech a webech.
Openbox S1 je důstojným nástupcem předchozích modelů, jeho hardwarová i softwarová výbava dosahuje vysokého standardu mezi přijímači pro příjem kanálu se standardním rozlišením.
Za zapůjčení přijímače děkuji firmě AB-COM (pro ČR: www.abcomcz.cz , pro SK: www.abcom.sk )
Exklusivně pro server Parabola.cz
K.S. Ječný ( www.jecny.cz )